Blíží se konec lhůty pro generální opt-in. Jaká jsou pro a proti?

12.10.2015 10:40


jen necelé tři měsíce zbývají společnostem k tomu, aby se rozhodly, zda
zcela podřídí svoje vnitřní poměry Zákonu o obchodních korporacích (ZOK) či nikoli.
Termín, kdy je možné se podřídit ZOK končí k 31. 12. 2015 a lhůta je
velkou částí odborné veřejnosti vnímána jako prekluzivní, tzn. po jejím
uplynutí tedy tato možnost zcela zanikne. Jaká jsou pro a jaká proti?

 

"Rozhodně
doporučujeme větším společnostem, aby se podřídily Zákonu o obchodních
korporacích jako celku, předejdou tím mnoha zbytečným komplikacím. Na společnosti,
které této možnosti nevyužijí, resp. na vztahy mezi společností a jejími
společníky, se pak současně vztahuje nový zákon i dřívější obchodní zákoník. V
případných sporech by se muselo vždy pečlivě posoudit, kterým zákonem se určitá
záležitost a situace bude řídit. A s ohledem na časté konflikty mezi
právní úpravou nového zákona a dřívějšího obchodního zákoníku plné podřízení se
novému zákonu zcela jistě posílí právní jistotu společnosti."

Vysvětluje advokát Tomáš Chalupa spolupracující s portálem pravnigramotnost.cz

PRO
generální opt-in

Možnost
podřídit se ZOK se týká úpravy práv a povinností společníků vůči společnosti.
Díky podřízení se Zákonu o obchodních korporacích bude mnohem snazší
rozhodování o otázkách dotýkajících se těchto práv a povinností. Typickými
příklady jsou u společnosti s
ručením omezeným a akciové společností zejména možnost vyplácet zálohy na
podíly na zisku na základě mezitímní účetní závěrky, zrušení povinnosti tvořit
zákonný rezervní fond, možnost stanovení různých druhů podílů/akcií, snížení
počtu členů představenstva či dozorčí rady, u akciové společnosti možnost
přechodu na monistický systém řízení, účast právnických osob v orgánech společnosti,
rozhodování valné hromady per rollam, atp.  Další výhodou pro společnost, která se podřídí
novému zákonu jako celku, je fakt, že na ni již nebudou vztahovat například omezení
obsažená v § 196a obchodního zákoníku.  "Jinými slovy - společnost, v jejímž
čele stojí více, než jeden společník to bude mít díky přizpůsobení se ZOK
daleko jednodušší při provádění jakýchkoliv změn, při výplatě podílu ze zisku a
u řady dalších interních rozhodnutí."
Shrnuje Chalupa.

PROTI
generálnímu opt-inu

Jestliže společnost  přizpůsobila svoji  vnitřní dokumentaci   donucujícím ustanovením Zákona o
obchodních korporacích, kterou vložila aktualizovanou do obchodního rejstříku
(termín uplynul již 30.6.2014) a zároveň nerozhodla o  podřízení se ZOK jako celku, pak se bude i nadále
řídit dvojí právní úpravou. Nevýhody
opt-inu si musí každá společnost analyzovat samostatně, protože některá nová pravidla
jim mohou či nemusí vyhovovat. Jde například o pravidla pro výplatu
vypořádacího podílu společníkovi ve společnosti s ručením omezeným. Na
první pohled možné nevýhody, ale na ten druhý se zase společnosti mohou opřít o
ustálené rozhodovací praxe soudů a jistou předvídatelnost výsledků při
uplatňování nároků. A lze  logicky
předpokládat, že tato soudní a rozhodovací praxe bude ještě v nejbližších
několika letech převládat.

"S rozhodnutím
nepřijmout generální opt-in se nejčastěji setkáváme u menších společností v čele
s jedním společníkem. Tyto společnosti nejenže hledí více na náklady, ale
zároveň logicky nepředpokládají žádné vnitřní rozpory. Z jejich úhlu
pohledu by přijetí ZOKu pro ně znamenalo jen větší finanční a formální zátěž,
když by musely řadu svých kroků z důvodu právní jistotu konzultovat
s právníky."
Vysvětluje běžnou praxi menších firem, které se staví
proti přijetí opt-in Kateřina Procházková, tisková mluvčí portálu
pravnigramotnost.cz

 


Zdroj: www.pravnigramotnost.cz