businessinfo.cz - Blíží se konec lhůty pro generální opt-in. Jaká jsou pro a proti?

12.10.2015 14:05

Už jen necelé tři měsíce zbývají společnostem
k tomu, aby se rozhodly, zda zcela podřídí svoje vnitřní poměry Zákonu o
obchodních korporacích (ZOK) či nikoli. Termín, kdy je možné se
podřídit ZOK končí k 31. 12. 2015 a lhůta je velkou částí odborné
veřejnosti vnímána jako prekluzivní, tzn. po jejím uplynutí tedy tato
možnost zcela zanikne. Jaká jsou pro a jaká proti?

   





"Rozhodně doporučujeme větším společnostem, aby se podřídily Zákonu o
obchodních korporacích jako celku, předejdou tím mnoha zbytečným
komplikacím. Na společnosti, které této možnosti nevyužijí, resp. na
vztahy mezi společností a jejími společníky, se pak současně vztahuje
nový zákon i dřívější obchodní zákoník," uvádí advokát Tomáš Chalupa
spolupracující s portálem pravnigramotnost.cz.

"V případných sporech by se muselo vždy pečlivě posoudit, kterým
zákonem se určitá záležitost a situace bude řídit. A s ohledem na časté
konflikty mezi právní úpravou nového zákona a dřívějšího obchodního
zákoníku plné podřízení se novému zákonu zcela jistě posílí právní
jistotu společnosti," doplňuje Chalupa.

PRO generální opt-in

Možnost podřídit se ZOK se týká úpravy práv a povinností společníků
vůči společnosti. Díky podřízení se Zákonu o obchodních korporacích bude
mnohem snazší rozhodování o otázkách dotýkajících se těchto práv a
povinností.

Typickými příklady jsou u společnosti s ručením omezeným a akciové
společností zejména možnost vyplácet zálohy na podíly na zisku na
základě mezitímní účetní závěrky, zrušení povinnosti tvořit zákonný
rezervní fond, možnost stanovení různých druhů podílů/akcií, snížení
počtu členů představenstva či dozorčí rady, u akciové společnosti
možnost přechodu na monistický systém řízení, účast právnických osob
v orgánech společnosti, rozhodování valné hromady per rollam, atp.

Další výhodou pro společnost, která se podřídí novému zákonu jako
celku, je fakt, že na ni již nebudou vztahovat například omezení
obsažená v § 196a obchodního zákoníku. "Jinými slovy - společnost,
v jejímž čele stojí více, než jeden společník to bude mít díky
přizpůsobení se ZOK daleko jednodušší při provádění jakýchkoliv změn,
při výplatě podílu ze zisku a u řady dalších interních rozhodnutí,"
shrnuje Tomáš Chalupa.

PROTI generálnímu opt-inu

Jestliže společnost přizpůsobila svoji vnitřní dokumentaci
donucujícím ustanovením Zákona o obchodních korporacích, kterou vložila
aktualizovanou do obchodního rejstříku (termín uplynul již 30.6.2014) a
zároveň nerozhodla o  podřízení se ZOK jako celku, pak se bude i nadále
řídit dvojí právní úpravou.

Nevýhody opt-inu si musí každá společnost analyzovat samostatně,
protože některá nová pravidla jim mohou či nemusí vyhovovat. Jde
například o pravidla pro výplatu vypořádacího podílu společníkovi ve
společnosti s ručením omezeným. Na první pohled možné nevýhody, ale na
ten druhý se zase společnosti mohou opřít o ustálené rozhodovací praxe
soudů a jistou předvídatelnost výsledků při uplatňování nároků. A lze
logicky předpokládat, že tato soudní a rozhodovací praxe bude ještě
v nejbližších několika letech převládat.

"S rozhodnutím nepřijmout generální opt-in se nejčastěji setkáváme u
menších společností v čele s jedním společníkem. Tyto společnosti
nejenže hledí více na náklady, ale zároveň logicky nepředpokládají žádné
vnitřní rozpory. Z jejich úhlu pohledu by přijetí ZOKu pro ně znamenalo
jen větší finanční a formální zátěž, když by musely řadu svých kroků
z důvodu právní jistotu konzultovat s právníky," vysvětluje běžnou praxi
menších firem, které se staví proti přijetí opt-in Kateřina
Procházková, tisková mluvčí portálu pravnigramotnost.cz.

Redakčně upravená tisková zpráva portálu pravnigramotnost.cz



zdroj: www.businessinfo.cz/cs/clanky/blizi-se-konec-lhuty-pro-generalni-opt-in-jaka-jsou-pro-a-proti-69779.html