finparada.cz - Blíží se konec lhůty pro generální opt-in. Jaká jsou pro a proti?

13.10.2015 11:07


jen necelé tři měsíce zbývají společnostem k tomu, aby se rozhodly, zda
zcela podřídí svoje vnitřní poměry Zákonu o obchodních korporacích
(ZOK) či nikoli. Termín, kdy je možné se podřídit ZOK končí k 31. 12.
2015 a lhůta je velkou částí odborné veřejnosti vnímána jako
prekluzivní, tzn. po jejím uplynutí tedy tato možnost zcela zanikne.
Jaká jsou pro a jaká proti?

"Rozhodně doporučujeme větším
společnostem, aby se podřídily Zákonu o obchodních korporacích jako
celku, předejdou tím mnoha zbytečným komplikacím. Na společnosti, které
této možnosti nevyužijí, resp. na vztahy mezi společností a jejími
společníky, se pak současně vztahuje nový zákon i dřívější obchodní
zákoník. V případných sporech by se muselo vždy pečlivě posoudit, kterým
zákonem se určitá záležitost a situace bude řídit. A s ohledem na časté
konflikty mezi právní úpravou nového zákona a dřívějšího obchodního
zákoníku plné podřízení se novému zákonu zcela jistě posílí právní
jistotu společnosti." Vysvětluje advokát Tomáš Chalupa spolupracující s
portálem pravnigramotnost.cz
PRO generální opt-in
Možnost
podřídit se ZOK se týká úpravy práv a povinností společníků vůči
společnosti. Díky podřízení se Zákonu o obchodních korporacích bude
mnohem snazší rozhodování o otázkách dotýkajících se těchto práv a
povinností. Typickými příklady jsou u společnosti s ručením omezeným a
akciové společností zejména možnost vyplácet zálohy na podíly na zisku
na základě mezitímní účetní závěrky, zrušení povinnosti tvořit zákonný
rezervní fond, možnost stanovení různých druhů podílů/akcií, snížení
počtu členů představenstva či dozorčí rady, u akciové společnosti
možnost přechodu na monistický systém řízení, účast právnických osob v
orgánech společnosti, rozhodování valné hromady per rollam, atp.  Další
výhodou pro společnost, která se podřídí novému zákonu jako celku, je
fakt, že na ni již nebudou vztahovat například omezení obsažená v § 196a
obchodního zákoníku.  "Jinými slovy - společnost, v jejímž čele stojí
více, než jeden společník to bude mít díky přizpůsobení se ZOK daleko
jednodušší při provádění jakýchkoliv změn, při výplatě podílu ze zisku a
u řady dalších interních rozhodnutí." Shrnuje Chalupa.
PROTI generálnímu opt-inu
Jestliže
společnost  přizpůsobila svoji  vnitřní dokumentaci   donucujícím
ustanovením Zákona o obchodních korporacích, kterou vložila
aktualizovanou do obchodního rejstříku (termín uplynul již 30.6.2014) a
zároveň nerozhodla o  podřízení se ZOK jako celku, pak se bude i nadále
řídit dvojí právní úpravou. Nevýhody opt-inu si musí každá společnost
analyzovat samostatně, protože některá nová pravidla jim mohou či nemusí
vyhovovat. Jde například o pravidla pro výplatu vypořádacího podílu
společníkovi ve společnosti s ručením omezeným. Na první pohled možné
nevýhody, ale na ten druhý se zase společnosti mohou opřít o ustálené
rozhodovací praxe soudů a jistou předvídatelnost výsledků při
uplatňování nároků. A lze  logicky předpokládat, že tato soudní a
rozhodovací praxe bude ještě v nejbližších několika letech převládat.
"S
rozhodnutím nepřijmout generální opt-in se nejčastěji setkáváme u
menších společností v čele s jedním společníkem. Tyto společnosti
nejenže hledí více na náklady, ale zároveň logicky nepředpokládají žádné
vnitřní rozpory. Z jejich úhlu pohledu by přijetí ZOKu pro ně znamenalo
jen větší finanční a formální zátěž, když by musely řadu svých kroků z
důvodu právní jistotu konzultovat s právníky." Vysvětluje běžnou praxi
menších firem, které se staví proti přijetí opt-in Kateřina Procházková,
tisková mluvčí portálu pravnigramotnost.cz
                   
                   
                    pravnigramotnost.cz
                     ' 
                    dnes 10:42
                   

Zdroj: www.finparada.cz/zprava_banka.aspx?ID=10743