Otázky a odpovědi

Co je hlasování per rollam?

  • jedná se o možnost korespondenčního hlasování jednotlivými vlastníky jednotek - členy SVJ, které se používá pod označením hlasování per rollam
  • jedná se o hlasování mimo shromáždění - vlastník se tedy nemusí dostavit na shromáždění

Kdy jej lze použít?

  • jako nouzové řešení v případě, že nebude svolané shromáždění způsobilé se usnášet a osoba oprávněná k jeho svolání navrhne v písemně formě do 1 měsíce ode dne, na který bylo zasedání svoláno, aby touto formou hlasování vlastníci jednotek rozhodli o těch záležitostech, které měly být projednány na daném shromáždění
  • pokud tento způsob rozhodování budou připouštět stanovy (tedy v těch případech, kdy písemné hlasování bude považováno za pružnější, efektivnější, aniž by se vlastníci museli k takovémuto rozhodování scházet osobně

V této souvislosti však lze upozornit, že úprava takovéhoto korespondenčního hlasováni ve stanovách by měla i striktně zakotvit jeho podmínky a realizaci.

Změna názvu SVJ = změna stanov! Termín - konec roku 2015!

Některá SVJ musí nejpozději do konce roku 2015 změnit název, a aby nemusela platit každou změnu zvlášť, spojují tento proces rovnou i se změnou stanov.

Zákonná úprava již nyní nepoužívá pojem společenství vlastníků jednotek, ale pouze Společenství vlastníků, které je nově upraveno v ustanovení § 1194 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. I z tohoto důvodu zbývá řadě SVJ už jen něco málo přes rok času na to, aby do svého oficiálního názvu včlenily sousloví „společenství vlastníků“, jak jim to do konce roku 2015 nařizuje zákon.

Změna názvu znamená i změnu stanov!

Ale pozor! Změnu názvu musí každé SVJ navíc i zanést do svých stanov. A protože každá změna stanov musí být i řádně stvrzena notářem, SVJ raději propojují úpravu názvu s obsahovou úpravou stanov jako celku. Spojením obou právních procedur se tak vyhnou dvojímu placení poplatků za notáře a za vklad do rejstříkového soudu. Upozorňují advokáti!

Jak řešit problém nájemníka, který se bez mého vědomí přihlásil k trvalému pobytu v mém bytě (což je teď podle nového zákona možné) a je na něj exekuce. Byt je vybaven mým nábytkem,jemu tam nic nepatří. Nájem platí a odstěhovat se nechce. Jak zařídit, aby bylo jasné, že je pouze v nájmu a nic mu tam patří?

Podle současné právní úpravy  se k trvalému pobytu  může přihlásit každý, kdo má uzavřenu s pronajímatelem řádnou nájemní smlouvu. Souhlas oprávněné osoby je potřebný jen v tom případě, když osoba hlásící se k trvalému pobytu nemá nájemní smlouvu,Pakliže je smlouva uzavřena na dobu určitou, je možné po jejím uplynutí  přihlášení k trvalému pobytu zrušit ve správním řízení. 

Pro účely exekuce je rozhodující nejen místo trvalého pobytu, ale i místo, kde se dlužník fakticky, nikoli na přechodnou dobu  zdržuje a na tomto místě má uloženy movité věci. Exekutor totiž není při provádění soupisu movitých věci vázán pouze místem trvalého pobytu povinného (soupis může provádět právě na místě, kde se povinný fakticky zdržuje)

Pro případnou ochranu věcí pronajímatele  je nutné již v samotné nájemní smlouvě pamatovat na to, aby tato jmenovitě označovala veškeré zařízení, které pronajímatel dává nájemci k užívání a tedy  k dispozici a které je tedy vlastnictvím pronajímatele. Sice toto 100% nevylučuje, že by exekutor takovýto majetek nepostihl, ale rozhodně takovéto řešení usnadňuje řešení věci žalobou na vyloučení věcí z exekuce, eventuálně dohodou s exekutorem, který by i sám mohl po doložení dokladů svědčících o vlastnickém právu pronajímatele věci z exekuce vyjmout. Pokud totiž exekutor zabaví věci někoho jiného,může se skutečný vlastník dodatečně bránit  tzv. vylučovací žalobou.

Jsme bytové družstvo čerstvě po privatizaci a už máme mezi sebou dva neplatiče nejen hypotéky ale i dalších poplatků. Jak v tomto případě postupovat? Domlouvali jsme, posílali vytýkací dopisy....Co můžeme dělat dál? A pokud nezaplatí, můžeme je zbavit družstevního podílu, nechat je vystěhovat a jejich byt nabídnout někomu jinému? Je k tomu třeba nějakého řízení?

Doporučuji v prvé řadě nahlédnout do Stanov příslušného bytového družstva, týkající se pasáže vyloučení člena z družstva, kde by mělo být popsáno, pro jaké případy lze člena družstva vyloučit a kdo takovéto rozhodnutí přijímá. Mnohdy bytová družstva mají ve svých Stanovách právě zakotveno, že člena je možno vyloučit, pakliže opětovně a přes výstrahu  nadále porušuje své povinnosti člena družstva. O vyloučení rozhoduje podle § 617 Zákona o obchodních korporacích ( ZOK ) představenstvo nebo jiný orgán určený stanovami. V § 617 odst. 2 ZOK je zakotvena lhůta, v níž je možné člena vyloučit. O vyloučení nelze rozhodnout později než ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy se družstvo dozvědělo o důvodu vyloučení (subjektivní lhůta), nejpozději však ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy důvod vyloučení nastal (objektivní lhůta). Rozhodnutí o vyloučení předchází podle § 615 ZOK písemná výstraha. Proti rozhodnutí o vyloučení může člen podat odůvodněné námitky k členské schůzi ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení oznámení o vyloučení.Členství vylučované osoby zanikne podle § 619 ZOK marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo dnem, kdy bylo vylučované osobě doručeno rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek. 

Vedle toho je samozřejmě možno se nároku družstva domáhat soudní cestou za splnění předžalobní výzvy k plnění.

Soused, na kterého je napojený náš dům, hromadí na zahradě harampádí. Cokoliv co najde, si tam přinese, že si pak z toho za čas něco vyrobí. Zahrady máme odděleny zdí a na té naší ještě pokračuje dům. To znamená, že máme doma vlhkou zeď, protože na druhé straně je hromada čehosi. A to nemluvím o velkém množství myší a krys. Snažili jsme se mu domluvit, požádat ho, ale nic s ním nehne. Je nějaké řešení?

Pokud je soused vůči Vaším výtkám zcela pasivní, můžete se domáhat odstranění závadného chování pomocí příslušného veřejného orgánu - obecní úřad či se přímo obraťte na soud. V případě soudního sporu budete muset prokázat, že nepořádek souseda vás obtěžuje nad míru přiměřenou poměrům. Jistým vodítkem samozřejmě pro posouzení intenzity obtěžování je i to, že chováním souseda vlhnou zdi, apod.


<< 3 | 4 | 5 | 6 | 7 >>

Vyúčtování a zálohy SVJ

Předpis č. 67/2013 Sb.Zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty

01.01.2014 15:20
Aktuální verze SbCR-2013c031z0067 67 ZÁKON ze dne 19. února 2013, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů...